Vratislav Bělský je autorem učebních textů, které vycházejí z jeho interpretační a pedagogické praxe. Dva jsou věnovány varhanám a cembalu, nástrojům, které dokonale ovládal a hru na ně vyučoval. Zvláštní pozornost pak zaslouží spis Hudba baroka, v němž jeho autor vytvořil zasvěcený a přehledný úvod do provozovací praxe hudby 17. a 18. století.

BĚLSKÝ, Vratislav. Nauka o varhanách. 2. opravené vydání. Praha: Editio Supraphon, 1984.

 

Bělský koncipoval svoji Nauku o varhanách pro praktické potřeby výuky tohoto nástroje na konzervatoři, konkrétně pro druhý a třetí ročník. Sám varhany vyučoval na brněnské konzervatoři, kniha se tak stala učebnicí pro studenty této školy i po odchodu jejího autora v polovině osmdesátých let. O ohlasu knihy a její užitečnosti svědčí další pohotová a revidovaná vydání během osmdesátých let v Supraphonu; definitivní verzi vydal Bärenreiter v roce 2000.

V Úvodu (Editio Bärenreiter, 2000, s. [3]) vymezuje autor základní témata, jimž se bude věnovat. Jedná se o konstrukci nástroje, jeho zvukovou podstatu a funkci v hudebním a společenském životě. Stanoví předpoklady, které jsou nezbytné pro studium knihy: vedle „minimální znalosti akustických jevů, s nimiž pracujeme v hudbě a které se odehrávají v píšťale“, je stejně potřebná také „základní historická orientace“ (s. [3]). Toto vyjádření svědčí o skutečnosti, že Bělský nevnímá nástroj a výuku na něj izolovaně, nýbrž řadí jej do dějin evropské hudby a evropské kultury.

K uvedenému postoji lze přiřadit i autorův názor na osobnost nejen varhanního interpreta:

Kromě talentu a hráčské (technické) zdatnosti je nauka o varhanách základním kamenem uměleckého názoru a projevu. Bez příslušných vědomostí schází neustále bližší kontakt s nástrojem a předpoklady seriózního uměleckého projevu; ten se může právě u varhan snadno zvrtnout v pouhou strojovost a prázdný efekt. (s. [3])

Důležité je upozornění na varhanní terminologii, jejíž české ekvivalenty mnohdy neexistují. Proto jsou v knize vedle sebe uváděny české a cizojazyčné termíny.

BĚLSKÝ, Vratislav. Nauka o varhanách. Schéma otevřených válcových píšťal z kapitoly Jazykové píšťaly.

 

BĚLSKÝ, Vratislav Bělský. Nauka o varhanách. Schéma mechanické traktury se zásuvkovou vzdušnicí z kapitoly Vzdušnice a traktura.

 

Nauka o varhanách je rozdělena do dvou na sebe navazujících částí: první část je určena pro druhý ročník konzervatoře, druhá část pro ročník třetí.

První část charakterizuje autor jako popisnou. Zabývá se stavbou píšťal, vnitřním zařízením a hracím stolem. Předchází jí dvě úvodní shrnující kapitoly: Základní akustické pojmy (s. 6–7) a Varhany: Stručný přehled dějin nástroje (s. 7–13). Druhá z těchto kapitol mapuje nejen vývoj nástroje, ale cestu k němu od starověku přes renesanci, baroko, romantismus po stavbu velkých romantických varhan v 19. století. Zmíněna je též renesance varhanního hnutí ve 20. století. Popisné partie jsou rozděleny na základní oddíly: Varhanní píšťaly, Vzduch a jeho rozdělení, Vzdušnice a traktura, Pomocná zařízení, Úsporná zařízení a Hrací stůl. Tyto oddíly jsou děleny na detailnější pododdíly, které se zabývají konkrétními prvky, jako je intonace píšťal, měchy, pneumatická traktura atd. Všechny jevy jsou doprovázeny – podobně jako v celé publikaci – podrobnými nákresy, které se ukazují jako nezbytné pro pochopení dané tematiky.

Druhá část se věnuje zvukovosti varhan, rejstříkům, dispozicím a registraci. Hlavní oddíly se nazývají: Menzury varhanních píšťal, Varhanní hlasy – rejstříky, Dispozice varhan, Pozitiv, Varhanní prospekt, Registrace varhanní hudby. Kniha je uzavřena kapitolami Péče o historické nástroje, Přehled varhanních rejstříků a Doporučená literatura. V Přehledu varhanních rejstříků (s. 92–104) uvádí Bělský velké množství termínů v originálních jazycích (němčina, francouzština, španělština, italština, latina, holandština, angličtina), k nimž doplňuje mnohdy podrobné vysvětlení.

BĚLSKÝ, Vratislav. Nauka o varhanách. Schéma kuželové vzdušnice s pneumatickou trakturou z kapitoly Vzdušnice a traktura.