TŮMA, František Ignác Antonín. Sonata. Rukopisný opis Vratislava Bělského. ODH MZM, sign. A 57.136

 

Dokladem, že Bělského zájem o přípravu děl Františka Ignáce Antonína Tůmy pro koncertní uvádění neskončil vydáním dvou souborů jeho instrumentálních skladeb, je Bělského pozdější rukopisný provozovací materiál Tůmovy Sonáty e moll pro dvoje housle, dva pozouny a continuo (fagot, violoncello, kontrabas, varhany). Jedná se o dvojdílnou chrámovou sonátu s pomalým úvodem završeným fugou, jež se používala jako instrumentální vložka při liturgii. Tůma ji zkomponoval pro chrámový provoz v zámecké kapli v Hetzendorfu (u Schönbrunnu), kde sídlila se svým dvorem císařovna Alžběta Kristýna, vdova po Karlu VI. Tůma byl od roku 1741 do císařovniny smrti v roce 1750 jejím kapelníkem. V kapele byla užívána poněkud zastaralá praxe zesilovat sbor nástrojovými ripieni – cinkem, dvěma pozouny a fagotem. Proto Tůma sólové pozouny využil i v této sonátě.